Reviews
| Dec 2023 | Samantha Thornton-Rice = Eliza from PYGMALION | Vlog from PYGMALION 2023 tour |
| Mar 2022 | ADGE website | Latest foreign reviews |
| 26.11.2007 | Christopher Hogben (actor) | Christmas Carol Europe Tour 2007 |
| 3.8.2004 | PRAVDA (SK) | Dojka je muž, ktorý dostal facku |
| 16.9.2003 | DIVADELNÍ NOVINY | Všechno řeší smrt |
| 3.9.2003 | PRÁVO | Hamlet zněl libozvučně |
| 25.7.2003 | MF DNES | Přijíždí "konkurenční" Hamlet |
| 1.7.2003 | www.shakespeare.cz | Hamlet |
| 5.6.2002 | THE PRAGUE POST | Nobody gets hurt |
| 9.5.2000 | MF DNES | American Drama Group hraje divadlo v originále |
| 2.12.1997 | MF DNES | Na Pražském hradě se hraje Dickensův vánoční příběh |
| 19.7.1997 | MF DNES | Velké efekty nahradil vtip a nápad |
| 14.7.1997 | LIDOVÉ NOVINY | Oliver Twist přichází |
Christopher Hogben (actor) 26.11.2007
Christmas Carol Europe Tour 2007
Hello, from Bratislava! I've been a busy boy. For those who were interested in what life for the past month and the month to come has been like, it looks a little something like this:
So, having driven to some city somewhere in Eastern Europe and checked into the hotel, slept and woken up at about 6.15am we meet for breakfast (ham and cheese, always ham and cheese....) Then drive to the theatre, usually just around the corner - we unload the set (I am the designated VanMeister - packing and unpacking everything with precision, speed and panache - thanks to too many hours spent playing Tetris as a kid) - get into our dressing rooms, (Tony Pedley sets about creating Pedley corner) then get the very costume-and-prop-complicated show preset and start making ridiculous noises warming up (and waking up).
15 mins before opening the house, we gather for a little song where we all make as much noise as possible to push our knackered voices into some semblance of warmed-upness, then vacate the stage just as the audience start to pour in.
Richard gets a call on his radio usually about 2 seconds before curtain up telling us to get our asses on stage - so the girls venture out into the audience scrounging for beer money for the pre-show before Richard goes on, sneezes into his hands and asks someone friendly if he can give them a face wash for a couple of pennies.
Then we're away! The show is such a fast-moving roller coaster, watching it you're never quite sure what is going to happen. There are a couple of laugh lines we listen out for to guage how good our audience's grip of English is, to work out whether we're going to have to speak very slowly and clearly or just rely on physical gags - mostly it's good - the Czech audiences have been amazing, so well-behaved with seemingly great understanding. Polish audiences could get pretty rowdy, but mainly through talky bits - the more visual bits and the failsafe laughs were strong as ever, just the English wasn't as good there, Slovak audiences also a little behind with the language but generally more settled than the crazy Poles. Apparently anything is better than Spanish audiences who basically just go to the theatre to meet up and have a natter, and occasionally glance at the play if conversation starts to lag...
Apparently the German audiences are just brilliant, really warm and very good at following the language. Also we've been playing early mornings to school/college kids, whereas in Germany it'll be adults and families, so it should be a completely different show over there. So anyway, we plough through the first half, highlights include Tony trying to make all the actors lose it and crack up during the first scene, establishing Bob and Scrooge's relationship, some spooky ghost stuff, me dressed up in ridiculous drag as Mrs Fezziwig (mad hostess, any excuse to flash her bloomers at the audience, I based her on Sharon Osbourne) - me and Richard are always happy if we go off to a round of applause after the insanity that is 'The Boar's Head' song - I reckon we average about 1 in 6 on that...The cool thing is in all the countries we're visiting is that there is no pantomime genre like in Britain, so there is no real practice of seeing men dressed up as women. So my entrance, and Richard's as a 'gentlewoman' always get huge laughs. A couple of little things later and before we know it, it's the interval! Depending on whether we have a curtain (90% do) we have to move a few bits of stage and props around, swig some water, sit down for about 20 seconds and then we'll get the call for Act 2. Somebody will usually rant at this point that we should be told at least a few minutes in advance.
Then Bang! we're on, kicking off Act 2 with the demonic glee of the 'Humbug' song (apparently in Japan they changed the lyrics to Bumhug, nobody noticed, it's fine...) Then Anna takes over with we ghost of Christmas Past apparently on an E pill - running around the stage in a flying sack over London, charging around as a St. Bernard and at this point Richard comes on as a policeman and gets a snowball in the face. He then says a line to Scrooge which changes everynight (40 performances in, we've never repeated one!) - usually something obscene but coded, something about truncheons or prison showers or worse, Anna and Tony try not to crack up and we carry on. Then it's the dreaded audience participation bit where Anna gets (80% of the time) a stunning beautiful girl from the audience to come up on stage and kiss Scrooge. Then things get bad, Tim dies, a fat businessman and a very tall businessman (Me with Gussy on my shoulders) mock Scrooges death, I get to lie down as dead Scrooge for a good couple of scenes, (trying desparately hard not to think about my breathing, because then it gets really visible), Scrooge is confronted with a fascist skinhead ventriloquist dummy claiming to be his son (me) and then we're back in the present wrapping it up with Richard having about a million costume changes over the course of the closing 5mins. Hilarity ensues and then we bow (sometimes for ages) and get off! Very occasionally some of the audience want to meet and get autographs or ask questions of something.
Then if it's the last show of the day and it's time to move on, we pack up the whole thing (and we are SLICK, I tell thee - we've done it in 26 minutes, record so far from bow to driving away) Then it's van games, cryptic crosswords, stories one word at a time, or just listening to overdramatic classical music and we shoot off to wherever is next, led by our god amongst men of a tour director, super-organised Mr. Svatopluk Map-for-a-brain Schlafer.
And that is my life! Of course, it gets easier, weekends are AMAZING, time to let loose and have a drink on a Friday night, or if we're in a city for more than one day, to get out and see some sights (last week in Kosice we hiked out to this zoo, which was fantastic and climbed over a barbed wire fence to get into this stunningly situated observation tower. Nobody died, it's ok.)
Keeping the show fresh is the key, I think. Listening to how the audience is responding and learning how to subtley take control to reel them in. That, in-jokes, gallons of water and coffee and you've got yourself a tour.
Merry Christmas to All! (well it feels like Christmas to me - I've been singing carols since blimmin October!) I'll see a few of you hopefully in the Promised Land, Yeovil, at Christmas - so have a lovely run-up to it and God Bless Us, Every One. (*koff koff*)
Christopher Hogben (actor, played Bob Cratchit and ensemble in A CHRISTMAS CAROL)
PRAVDA (Sk) 3.8.2004
Dojka je muž, ktorý dostal facku
Recenzia
William Shakespeare: Romeo a Júlia / réžia: Paul Stebbings / TNT Theatre Britain &The American Drama Group Europe / slovenská premiéra 1. augusta na Bratislavskom hrade
Júlia prefackala Dojku. Dojka bol muž. Skrytý pod parochňou. Veľkými packami hladil Júliino už dospelé telo. Herečka, na rozdiel od postavy, totiž už dávno nebola násťročná.
Masky a preoblečenia. Sedem hercov odohralo celú Shakespearovu tragédiu. Aj s Chórusom, hudobníkmi a sochami. Shakespeare dal mená dvadsiatim piatim postavám. V bezmenných a neobmezených počtoch k nim dopísal občanov, príbuzných, stráže či sluhov. Na Bratislavský hrad prišlo britské kočovné divadlo s fyzickým herectvom a so zveličením. Obrovským. Umocneným na n+1. Ďalej sa už nedalo. Ani v gestách, ani v hlase. V ničom.
Spev a cappella. Fantastický. Husle a klarinet priamo na scéne. "Prosté divadlo" postavené na hercovi. Nijaká technika, nijaký playback, nijaký mikrofón, nijaká reprodukovaná hudba. Nič. Iba herec.
Scénu zbili z niekoľkých dosák - kašírovaných antických stľpov, dvoch podstavcov a metrov látky. Závesy a drapérie boli všetkým. Ožili v rukách hercov. Napríklad balkónová scéna. Kus zelenej textílie bol pohodený na dlážke. Šikovným pohybom vo výške očí sa však vzápätí zmenil na zábradlie orastené šípovým krom. Rovnako vznikla hrobka. Stačilo obratne narábať s látkou. Herci boli zruční. Dodržiavali prísne režijné pokyny. Ináč by dve ženy a päť mužov nemohlo hrať súčasne viac ako násobok postáv, živé obrazy a všetko toto sprevádzať hudbou a spevom.
Inscenácia je určená na hrad. Na leto. Pre turistov. Hrá sa tak, aby každý pochopil. Aj tí, ktorí neholdujú angličtine. Hrá sa do dna fyzických aj psychických možností. Keď šerm, tak dokonalý. Fleurety. Strieda ho zápas s dýkou.
Júlia je rozmazané dievčatko, ktoré dupe nohami a čas si krátí loptovými hrami. Emócie prejavuje v extrémoch. Radosť aj bolesť, nehovoriac o tragédii. Herečka však k tragickému tónu pristúpi až v druhom dejstve. Princíp "vždy na doraz" však dodržiava v oboch dejstvách. Preto letí facka Dojke, preto ju Dojka oplatí ťapnutím po zadočku. Romeo je chlapček stvárnený štyridsiatnikom, ktorý koná v afekte, a tak schytá po papuli aj františkánský mních Vavrinec.
Paris je uniformovaný policajt. S píšťalkou na krku a prievanom v hlave. Pri zmienke o ňom príde Júlii nevoľno. Označkuje javisko. Keď odpor, tak poriadny. Fyzicky. Namiesto krucifixu je na scéne opäť živý obraz. Herec s drapériou okolo bedier a tŕňovou korunou je ďalšia demonštrácia toho, že herec môže byť súčasne všeličím. Aj scénou. Živé súsošia sa pohodia na scénu kedykoľvek.
Britské poňatie Romea a Júlie v podani divadla s neuveriteľne dlhým názvom nebolo síce mojou šálkou kávy, rozhodne však nebolo nezaujímavé svojou poetikou, originálnymi nápadmi a profesionalitou.
Mária Jenčíková
DIVADELNÍ NOVINY 16.9.2003
Všechno řeší smrt
Pražský hrad byl jen jednou zastávkou turné britské skupiny TNT Theatre po evropských hradech a zámcích.
Pro inscenaci Hamleta zvolil režisér Paul Stebbings s dramaturgem Philem Smithem jako základ tzv. první kvarto - tedy verzi, která se prý za časů Shakespeara opravdu hrála na scéně. Narozdíl od známější foliové verze, která je propracovanější a filozofičtější, je první kvarto zaměřeno více na dynamiku příběhu Hamletovy rodiny, nikoliv na nitro Hamletovo. Není to tedy "tragédie muže, který se nedokázal rozhodnout". Hamlet přesně ví, co by měl udělat.
Scéna je velice jednoduchá: na levém okraji scény jakýsi altánek, v němž herci, kteří nejsou právě na scéně, doprovázejí děj živou hudbou a zvuky - základem je velký buben, hraje se též na housle a na saxofon. Velký černý paraván slouží jako "skéné", zpoza níž herci vycházejí ( a pravděpodobně se tu někdy i rychle převléknou či nasazují masky). Jediným scénickým prvkem je křivolaká lavice či lávka - hraje se na ní, za ní i pod ní. Osvětlení je víceméně stabilní, atmosféra se navozuje hudbou. Na scénu vstupuje dívka s houslemi a pod velkým kusem černé látky se vzdouvají siluety postav. Vzápětí tento obraz mizí. Vlnění modré látky znázorňuje mořské pobřeží. Objevuje se duch Hamletova otce (trochu šokující a trochu směšný zombie v bílých obvazech, vyjadřující se prkennými pohyby). Poté, co jej udivení vojáci ukázali Horatiovi (Glyn Connop), prostřednictvím rudé látky se zlatou korunou, kterou nesou vojáci, se ocitáme u dvora, kde poznáme všechny protagonisty příběhu - krále Claudia (Steve Ellery), mužného barda s uhrančivýma očima, praktickou nevyzpytatelnou královnou s hlubokým hlasem (Victoria Jeffry), uctivého, trochu "taťkovského" Polonia (Sam Scudder), drobnou jiskrnou Ofélii (Suzanne Marston) a jejího bratra Laerta (Mark Prince). Hamlet (Martin Christopher) v černém, s nasupeným výrazem v tváři, stojí stranou všech. To jsou všichni, které uvidíme v průběhu hry - i když postav se tu vystřídá mnohem více. Jedna scéna přechází plynule do další, a neexistuje ani okamžik, aby některý z herců zůstal nevyužit.
K zajímavým momentům patří příjezd herců - je to banda šašků s půvabnou stylizovanou loutkou královny Herkabé. Tihle šašci ovšem vzápětí mizí a samotné "představení pro Claudia", který je společně s královnou sleduje z hlediště, je stylizováno jako loutková hra. Principál hraje příběh krále Gonzaga se dvěma "loutkami - herci, kteří se pohybují trhanými pohyby podle toho, jak je vodí na imaginárních provázcích.
Následující scéna Claudiova pokání se odehrává v kostele a je doprovázena zlověstnými postavami tří mnichů v kutnách s černými maskami smrti na tvářích. Postava Smrti v černé masce se pak objevuje i ve chvíli zešílení Ofélie, doprovází ji až do poslední chvíle.
Hamletova rozmluva s matkou je sledována Poloniem zahaleným v černé látce zpoza lavice a jeho prozrazení ve chvíli, kdy Hamlet začne matku ze vzteku škrtit, vrcholí potupným zabitím té zachumlané postavy tím nejkrutějším způsobem - Hamlet mu zlomí vaz jako králíkovi... Je znechucen, že se mu nepodařilo dokonat pomstu na Claudiovi, tahle zbytečná smrt jej pouze rozladí.
Patrně nejsilnější a nejnáročnější jsou scény Oféliina postupného zešílení - ta křehká roztomilá bytost se najednou mění v drsnou děvku. Stává se tím, před čím ji varoval Hamlet. Její jemný hlásek se mění v obhroublý hlas, bez okolků sexuálně obtěžuje zděšeného krále, je vyzývavá a zlá. Vzápětí, doprovázena přízrakem smrti, který ji už do jejího konce neopustí, s očima vyhaslýma vstupuje na scénu - žádné květy nejsou v nádobě, kterou nese, žádné květy, o kterých hovoří - jsou to kameny, ve které se proměnily její naděje, její život. A když pak zahalena v blankytně modrou látku - vodu - odchází se smrtí v patách, je to vlastně vysvobození.
Hrobníci nejsou šašci ani filosofové, ale normální dělníci, kteří už napohled páchnou lacinou kořalkou a časnekem. Lebku a kosti si přinášejí s sebou a suchým zemitým humorem si zpestřují tuhle nepříjemnou hřbitovní dřinu. Pak zůstává jen jeden (ten druhý mizí, protože herec se vzápětí stává Horatiem) a jeho rozmluva s Hamletem nemá hlubší filosofické podtexty, je to jen rozmluva hrobníka s nějakým divným pánem, který tu "otravuje", když je zrovna tolik práce... Ani v poslední scéně nezažijeme velký souboj, jako by ti bojující neměli ani k boji či pomstě chuť, je to jen víceméně náhodné, ale logické vítězství smrti nade všemi. Hamletova skepse se potvrdila, tomuto světu není pomoci. Tříhodinové představení se přes diváky přeleje jako vlna - viděli jsme příběh, který se mohl stát komukoli. Příběh rodiny, kde není viníků a není nevinných. Řešením je smrt.
Jana Soprová
TNT Theatre britain - W. Shakespeare: hamlet. Režie Paul Stebbings. Hráno na letních shakespearovských slavnostech v Praze 30.a 31. srpna 2003.
PRÁVO 3.9.2003
Hamlet zněl libozvučně
Dvě představení Hamleta uvedl o minulém víkendu na nádvoří Nejvyššího purkrabství na nádvoří Pražského hradu soubor TNT Theatre britain ve spolupráci s The American Drama Group.
Na prakticky holé scéně, jen s využitím do půlkruhu zahnuté lavice a černého paravánu, odehrálo sedm herců tzv."malého" Hamleta podle prvního kvartového vydání hry.
Podobně jako v inscenaci Lucie Bělohradské hraje i režisér Paul Stebbings Hamleta jako komorní rodinné drama, oproštěné od politické roviny příběhu. Zážitkem je už libozvučná angličtina Shakespeaarova originálu, která z úst anglických hostů zněla v příkladné, ale nikoli samoúčelné deklamaci, se smyslem pro vtip, groteskní nadsázku i filosoficko-emocionální rovinu textu.
Martin Christopher hraje Hamleta jako zjitřeného mladého muže, sužovaného povinností pomstít podlou otcovraždu, čestného, citlivého, opravdově milujícího Ofélii, jejíž smrt ho silně zasáhne. V jeho citlivé herecké tváři se odráží Hamletovy duševní stavy jako ve zvětšovacím zrcadle.
Všichni herci jsou výborně hudebně disponovaní, inscenaci provázel jejich dobře sladěný vícehlasý zpěv i hra na hudební nástroje, stejně jako fyzické nasazení. Obdiv zaslouží jejich okamžitá proměna z postavy do postavy i umění hutné herecké zkratky. Hamlet souboru TNT Theatre Britain přinesl na hradní nádvoří zajímavou barvu a byl příjemným osvěžením Letních shakespearových slavností, stejně jako před pár lety Bouře londýnského Divadla A a BC (Abstract and Brief Chronicle). Zdá se, že by se soubor mohl objevit i příští léto s inscenací Romea a Julie. Určitě by to stálo za to.
(rh)
MF DNES 25.7. 2003 - Stebbings: Provokující Hamlet mě nezajímá
Přijíždí "konkurenční" Hamlet
Tragédie s úsměvem na rtech. Heslo ruského avantgardního režiséra Vsevoloda Mejercholda si do štítu vetklo britské divadlo TNT Theatre Britain vedené Paulem Stebbingsem. Od roku 1980 křižuje s tímto mottem a souborem amerických a britských herců dvacítku zemí. Jednou ze zastávek turné s inscenací Hamleta bude 30. a 31. srpna 2003 Nejvyšší purkrabství Pražského hradu Diváci tak srovnají "domácího" Hamleta Jiřího Langmajera s britským protějškem. "Raději vyprávíme příběh, než se vyžíváme v moderních interpretacích, " odhaluje další krédo souboru umělecký šéf Paul Stebbings.
Inscenujete méně známou verzi Hamleta, takzvané první kvarto. Proč nehrajete "kanonizovaný", nejčastěji uváděný text?
Vybrali jsme si první kvarto, ale používáme i kusy z druhého kvarta a folia. V Shakespearově době existovaly aspoň tři verze Hamleta. První kvarto je jako stvořené pro to, aby se hrálo. Je kratší a dynamičtější než ostatní varianty. Dokonce obsahuje scénu mezi Horaciem a královnou Gertrudou, která celý příběh činí jasnějším. Nicméně trošku pokulhává v psychologii i ve verších, takže jsme si pomohli pasážemi z jiných vydání. Ale nikdo se nemusí bát, že by o oblíbené verše nebo scény Hamleta, tak jak ho zná, přišel.
Po staletí Hamlet divadelníky provokuje k novým výkladem. Co na dánském princi nejvíc zajímá vás?
Náš Hamlet se soustředí na jádro hry, nudí mě módní prvoplánové provokativní výklady. Viděl jsem loni v Berlíně příšerného Hamleta, kdy jeden herec hrál prince i krále Klaudia a stejná herečka Ofélii a Gertrudu! Takhle modernizovat Hamleta odmítám. Drama musí promlouvat vlastní poezií. Volíme také na nadpřirozeno obsažené ve hře, proto máme skutečně strašidelného ducha. A k postavě prince? Hamlet klade základní otázky lidské existence. Ve svém heroickém pádu získává velikost. Zřejm? proto, že se hra dotýká pravdy, zůstává dílem, které přežívá staletí. Hamlet pro mě není nerozhodným snílkem, ale mladíkem, který hledá morální řešení. Mluví duch pravdu? Je matka skutečně vinna? Je doopravdy nutné trestat zločin mstou? To jsou klíčové otázky.
Na našich jevištích patří Shakespeare i díky moderním překladům k nejhranějším dramatikům. Neztěžuje v anglicky mluvících zemí Shakespearovu pozici alžbětinská angličtina?
Divadlo je podle mne jazyk. Nejlepší představení jsem viděl v jazycích, kterými nemluvím. A jestli u vás máte tak rádi Shakespeara, bude se vám v originále líbit možná ještě víc. Shakespearovy verše jsou jako hudba. Mají rytmus, který sebedokonalejší překlad nemůže postihnout.
Kateřina Kolářová
LETNÍ SHAKESPEAROVSKÉ SLAVNOSTI 2003
Hamlet
Ústřední postavou, duší a uměleckým ředitelem TNT Theatre Britain, a také The American Drama Group Europe, je Paul Stebbings. Narozen v Nottinghamu, studoval divadlo na Bristol University. Se souborem Triple Action Theatre pak rozvíjel Grotowského metodu - jak v Británii, tak i v Polsku. V roce 1980 založil divadlo TNT a získal s ním grant britské umělecké rady. V té době Paul Stebbings pracoval na mnoha frontách - hrál, režíroval, psal (mimo jiné pro divadla v Glasgow, Mnichově, Petrohradu)
Se svými produkcemi procestoval více než dvacet zemí, získal mnoho prestižních ocenění (krom jiných na Mnichovském Biennale, na OffBroadway festivalu v New Yorku nebo na Edinburgském festivalu). Velmi často tomu tak bylo za představení, která režíroval, ale také v nich exceloval herecky. Nesmírně zajímavým a ambiciózním projektem Paula Stebbingse a TNT Theatre Britain jsou tzv. Castle Tours. Jedná se o turné po nejkrásnějších evropských hradech a zámcích - poprvé soubor cestoval s inscenací Shakespearova Macbetha, podruhé pak se Snem noci svatojánské. Třetí shakespearovskou "kočovnou" inscenací je Hamlet. Letní shakespearovské slavnosti si považují za čest, že jednou z kulis tohoto nevšedního projektu může být i Pražský hrad.
THE PRAGUE POST 5.6.2002
Nobody gets hurt
Traveling troupe hustles summer Shakespeare
With Wenceslas Square, Channel Surfing Episode 2 and other performances from the Prague fringe Festival going on, there´s hardly a dearth of English-language theater. But we canalways use more - especially when it´s the Shakespeare perennial A Midsummer Night´s Dream offered in a single show by TNT Theatre Britain and the American Drama Group Europe.
A brief refresher on the tangled plot of the charmed lovers. Theseus, duke of Athens, captures Hippolyta, queen of the Amazons, and plans to mary her. Egeus wants his daughter Hermia to marry Demetrius, who has spurned Hermia´s friend Helena. Hermia wants to marry Lysander, but Egeus says no. Due to the magic of the Panlike Puck, both Lysander and Demetrius fall in love with Helena. And Titania, queen of the fairies, falls in love with Bottom, who suddenly has the head of a donkey.
If you think that´s confusing, just imagine TNT´s seven member cast performing 14 roles in a different city almost every night. Here´s how Richard Clodfelter - who plays Egeus and Quince and who serves as both lighting designer and company manager - describes the actor´s life:" A typical day will start with a call time of 8 a.m. at the hotel.This means you´ve already had breakfest and brought your bag down to the lobby and you´re redy to get into the van. An average drive on a European tour is four to five hours, with a stop on the highway for lunch. If we´re lucky, we´ll have maybe an hour at the hotel before it´s time to go to the theater.
"There is no separate technical crew. The actors perform all the jobs, from putting up the set to laying out the props to hooking up to the house sound system. While the actors are doing that, I´m working with the theater stage boss, who coordinates hanging the various curtains.
"As soon as the set is up and the curtains are hung, I start work with the lighting crew. In a typical show I´l want to focus and program about 50 lighting instruments, which a good crew can accomplish in about two and half hours. By then the actors are on stage, streching, warming up their voices, checking the acoustics and sight lines and finding their marks for various specials I´ve focused for them.
"We do the show, pack up immediately afterward and - very important - find a restaurant that´s open late. Then back to the hotel around midnight.
"My main thing is: Get in, get out, nobody gets hurt."
There you have it: Shakespeare on the fly. The only people in danger are shutterbugs who forget to turn off their flash. "It frightens me," Clodfelter says, "and I may go after the camera."
Evan Rail
MF DNES 9.5.2000
American Drama Group hraje divadlo v originále
Nové Město (kol) - hrát v co nejvíce zemích a šířit anglosaskou kulturu - takové cíle si vytkla divadelní společnost American Drama Group Europe, která své produkce v anglickém jazyce od roku 1997 uvádí také u nás. Na programu má pro příští sezonu sedm inscenací - přes dramata po divadelní adaptace klasických románů.
American Drama Group Europe založil rodák z Ohia, herec a producent Grantly R. Marshall v roce 1978 v Mnichově. Zpočátku skupina hrála na místní univerzitě, potom se představení stěhovala i do dalších německých měst. Dnes skupina působí ve dvaceti pěti zamích i mimo Evropu. Inscenace navštěvují především studenti, kteří si tak zdokonalují angličtinu.
"V Mnichově jsem na studentské brigádě viděl Orwellovu Farmu zvířat. Naprosto mě uchvátila a předsevzal jsem si, že tohle divadlo dostanu i k nám," řekl Svatopluk Schläfer, který divadlo produkuje na české straně.
Jako první představení u nás American Drama group uvedla dramatizaci Goldingova románu Pán Much. Domovskou scénou skupiny je divadlo Jiřího Grossmanna, dvě představení herci odehráli na Pražském hradě.
Herci jsou najímáni na jednotlivé inscenace z různých divadel z Velké Británie nebo Kanady a USA. "Pokud jde o amerického autora, vybíráme herce a americkým přízvukem," sdělil zakladatel American Drama Group Grantly Marshall. Jazyk her zůstává v originále, bez úprav či zjednodušování. "Publikum dostává dopředu zdarma texty her. Používáme navíc výrazné kostýmy či masky, důraz klademe také na hudbu a pohybové prvky. Není důležité rozumět doslova všemu, ale pochopit," zdůraznil Marshall.
Lidé z American Drama Group se nezaměřují pouze na studentské publikum. "V jiných zemích hrajeme běžně večerní představení. Zde je to otázka blízké budoucnosti," vysvětlil zakladatel skupiony Marshall.
Posledním titulem před divadelními prázdninami je adaptace známého Stevensonova románu Dr. Jekyl and Mr. Hyde. Na jevišti vystupují tři herci, kteří zvládnou osm až deset charakterů. Důležitou roli hrají převleky a masky. "Dramatizace je oproti románu ironičtější a komičtější," řekl herec Lee Lyford.
V příští sezoně, která začne v září, skupina American Drama Group uvede adaptace Wildeova Obrazu Doriana Graye a několika děl Edgara Alana Poea - mezi nimi bude například Jáma a kyvadlo nebo Pád domu Usherů. Z divadelních her Marshall vybral do repertoáru Shawův Pygmalion, Shakespearova Macbetha a Jak je důležité míti Filipa od Oscara Wildea.
MF DNES 2.12.1997
Na Pražském hradě se hraje Dickensův vánoční příběh
Hradčany (kla) - Mezinárodní divadelní soubor The International Theatre Company London, který v létě v Purkrabství Pražského hradu odehrál cyklus představení Oliver Twist podle literární předlohy Charlese Dickense, se včera vrátil do metropole. Tentokrát bude uvádět denně až do 5. prosince dopoledne a večer v Míčovně Pražského hradu vánočně laděný příběh A Christmas Carol opět inspirovaný dílem romanopisce a povídkáře Dickense.
"Je to vlastně kouzelná pohádka, plná vánočního ducha, ale také duchů a zjevení. Je to jeden z nejpopulárnějších Dickensových příběhů, ale soubor přichází s originální verzí, která v řadě scén a obrazů neodpovídá plně předloze," uvedla Mária Gálová, zástupkyně ředitele programové divize Správy Pražského hradu. Dějově jednoduchý příběh je symbolický pro začínající adventní období - vypráví o kouzlu vánoc, které hamižnou a nepřející duši změní v pravého křesťana, jenž myslí víc na druhé lidi než na sebe sama.
Soubor The International Theatre Company hraje veškerá představení v angličtině, většinou ve svých inscenacích klade důraz na hudební a pohybovou složku. Některé scény se odehrávají přímo mezi diváky.
MF DNES 19.7.1997
Velké efekty nahradil vtip a nápad
Jako neefektní a nemoderně skromná vyhlíží na první pohled výprava inscenace Oliver Twist, jíž se dnes rozloučí s nádvořím Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě mezinárodní divadelní soubor The American Drama Group Europe. Stylizovaná šibenice, pár prken, něco látky a dobové kostýmy - s tímto arzenálem se ansámbl vedený režisérem Paulem Stebbingsem pustil do adaptace Dickensova románu. Stačí jim však několik minut, aby přesvědčili diváky, že se bez efektních kulis obejdou.
Jejich produkce je totiž ukázkou poctivého komedianství, jaké k plenérovým produkcím patří. V příběhu sirotka, kterého zavane osud do zločinecké bandy, se tři herečky a dva herci hbitě přehrávají z ženských do mužských rolí a naopak. V čele s klukovsky rozjívenou Angelou Bainovou v titulní roli střídají kůži všech postav s dravostí, nápaditostí i vtipem, aniž upadnou do osidel pouťově dryáčnické komiky. Navíc vše prokládají originálně aranžovanými písněmi v živém provedení bez hudebního doprovodu. Z olivera Twista se tak vyklubala podívaná dokládající, ža ani na divadle chudoba cti netratí.
Zdeněk A. Tichý
LIDOVÉ NOVINY 14.7.1997
Oliver Twist přichází
Správa Pražského hradu ve spolupráci s THE AMERICAN DRAMA GROUP EUROPE uvádí na nádvoří Nejvyššího purkrabství ode dneška do soboty (denně od 20 hodin) představení OLIVER TWIST.
The American Drama Group Europe byla založena producentem Grantly Marshallem roku 1978 při mnichovské univerzitě. Jejím cílem je prezentovat divákům po celém světě anglosaská dramata v původním jazyce a jejich prostřednictvím rozšiřovat povědomí o americké a anglické kultuře na různých místech světa. Skupina hrála téměř ve všech evropských státech a také v Japonsku, Singapuru, Hongkongu, Tchaj-wanu a Koreji.
Herci pocházejí z New Yorku, Londýna, Paříže (od roku 1985 mají v repertoáru také francouzská díla). Jejich dramaturgická nabídka zahrnuje americká, anglická a francouzská klasická i moderní dramata (Král Lear, Pygmalion, Malý princ, Velký Gatsby, Moby Dick, David Copperfield, Farma zvířat aj.). Slavný polský režisér Grotowski kdysi řekl, že pouze ta inscenace, která je se svou předlohou v přímé konfrontaci, má své opodstatnění. tvůrci inscenace The American Drama Group Europe se o takovou konfrontaci pokoušejí i v případě Olivera Twista. Ve svém výkladu se zaměřují především na podstatu nespravedlnosti a křivdy, která se skrývá v jádru slavného románu Charlese Dickense.
Předprodej vstupenek (jednotné vstupné 200 Kč, pro studenty 100 kč) zajišťuje síť Ticketpro, Prague Tourist Centre a Informační středisko Pražského hradu.
Tomáš Stanislavčík